Vodárenská věž byla postavena buď za doby Valdštejnovy nebo záhy po ní. Voda z věže se v starých dobách vedla dřevěným potrubím na náměstí do kašen. Je z kamenných kvádrů o čtyřech odděleních, původně byla kryta šindelem, na východní straně jsou sluneční hodiny. Uvnitř v přízemí byl tlakostroj ( pumpy), jimž se čerpala voda a tlačila železnými rourami do nejvyššího patra do měděné nádrže, odkud se pak vedla do města.
Když v roce 1876 byla zřízena na Valdštejnově náměstí za sochou nejsv. Trojice třetí kamenná kašna, byl pořízen do vodárny nový silnější čerpací stroj od továrny Frič a Macháček z Chlumu n.C.
Vybudováním nového vodovodu ze Studeňan v r. 1907 ztratila vodárna svůj původní účel, ale při zavedení elektrického proudu do města byla přeměněna v transformační stanici.
V roce 1993 zakoupil od města vodárenskou věž na hrázi rybníka Kníže výtvarník Petr Heber. Tu pak nezměrným úsilím a s vynaložením nemalých finančních prostředků dokázal v poměrně krátké době změnit k nepoznání. Již za necelý půl rok se mu podařilo v přízemí věže otevřít vlastní galerii Na Hrázi. O rok později otevřel v suterénu věže vinárničku, která získala pověst společenského centra, působícího svou originalitou, útulností i neobvyklým zařízením.