Události listopadu 1989 patří k nejvýznamnějším dějinným zlomům nedávných československých dějin, jejichž výsledky doposud do značné míry ovlivňují současné životy občanů České republiky. Připravovaná výstava se zaměřuje na zachycení historických rámců a pamětních perspektiv sametové revoluce roku 1989. Její časový záběr s dílčími a nezbytnými kontextovými přesahy pokrývá události od studentských demonstrací 17. listopadu, přes studentskou a divadelní stávku a vznik Občanského fóra, až po zvolení dramatika, bývalého disidenta a opozičního vůdce Václava Havla prezidentem republiky na konci prosince 1989.
Vedle zveřejnění unikátních dobových materiálů či retrospektivně pořízených pamětních svědectví v podobě orálně historických rozhovorů patří mezi hlavní ideové cíle výstavy snaha o zdůraznění skutečnosti, že pro společnost klíčové hodnoty jako demokracie, svoboda, pluralita, názorová otevřenost a tolerance nejsou samozřejmým a jednorázovým ,,darem”, který revoluce přináší, ale jsou spíše cestami a podobami, které jsou kontinuálně (znovu)utvářeny. Vzhledem k tomu, že je v bytostném zájmu každé demokratické společnosti o takové hodnoty neustále pečovat, měla by výstava představovat jeden z příspěvků Akademie věd ČR obecně k obohacení a potenciální kultivaci veřejné debaty o těchto tématech v čase jubilejního třicátého výročí listopadových událostí roku 1989.
Výstava nabídne pestrou paletu multimediálních i klasických exponátů různé provenience: záznamy rozhovorů s pamětníky napříč společenskými vrstvami (tj. studentští vůdci, představitelé politických elit a disentu, ale i tzv. obyčejní lidé) ze sbírek Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, plakáty a letáky známých I neznámých autorů, petiční archy a prohlášení Občanského fóra, dobový audiovizuální materiál nebo autentické počítačové hry (DOS emulace). Řada exponátů a dokumentů bude pro výstavu získána také z dalších archivních a muzejních institucí z ČR (Národní archiv, Archiv Parlamentu ČR, Muzeum policie ČR, Muzeum a archiv populární hudby – Popmuzeum apod.).